Únor 2012

Nestabilně nestabilní

5. února 2012 v 21:56 | Storyteller |  Ze života (mého)
Tak. Vemte si dnešní datum, odečtěte si od něj datum článku, ve kterém jsem sliboval, že na blog přispěju do konce loňského roku, a vyjde vám víc než měsíční manko. Dobrý, ne?

Tolik k mé schopnosti dostávat svým závazkům

Víte, existuje vícero důvodů, na které bych se mohl vymluvit (některé pochopitelné - například včerejší dědův pohřeb, který pro mě a pro mou rodinu byl dost těžký), ale stejně si přiznejme onen smutný fakt, že jsem se na blogování neomluvitelně vykvákl. Takže se už nebudu nijak zavazovat, a třeba ještě pár článků přibude.

V lednu se stalo přesně to, co jsem předpokládal: jakmile ode-čtu dvacítku povinných knih maturitního seznamu, budu číst mnohem víc. Věřte nebo ne, vydrželo mi to zatím celý měsíc. Ta kombinace je ale stejně dost nestabilní - posuďte sami:

Tolkienův Hobit, kterého mi Aneta půjčila, se mi četl velmi dobře, ač byl děj krapet předvídatelný (částečně proto, že mi Aneta pokaždé vyzvonila, co se odehraje v příští kapitole). Také chci být připravený, až se v kinech objeví film (tedy, doufám, že to nebude takovej propadák jako Eragon). Šmak je hajzl.

Alchymista od Paula Coelha (jehož jméno už doufám umím správně vyslovit) se mi také velmi líbil (ne, ze mě opravdu kritik nebude). Zlí jazykové tvrdí, že Coelhovy postavy jsou jen samí sluníčkoví lidičkové, ale pokud jste občas také takový snílek jako já, určitě nezaváháte.

Další báječný rok od nejprodávanějšího českého autora (Viewegh) - to je v porovnání s Alchymistou nebe a dudy. V deníku se dozvíme, kdy přesně má autor manželský sex (jednou za čtrnáct dní), kdy onanuje, kdy kouří jointy, kdy vypije dvě sedmičky kvalitního vína (každý druhý den) - takže de facto všechno, co jsme potřebovali vědět. Ale abych nebyl k autorovi (chudákovi) jednostranný, pár hlubších myšlenek knize přiznám (ale jenom pár). Jinak Viewegh stále patří k mým oblíbeným autorům, ale zdaleka ne všemi knihami. Hodně se mi od něj líbí třeba Zapisovatelé otcovské lásky, ale Biomanželku, tu ať si strčí někam.

A ještě mi vysvětlete, jak je možné, že už jsem si stihl oblíbit polovinu písniček z alba Helvetios od Eluveitie, které vyjde 10. února. No?