Prosinec 2010

Rovnice nemá řešení

30. prosince 2010 v 23:23 | Storyteller |  Ze života (mého)
V naší rodině je zvykem řešit každou návštěvu minimálně ještě týden po jejím odchodu/jezdu/letu. No, a výjimkou nejsou ani Pražáci. Zvláště, když je řešit co. Myslím, že strýce jsem kdysi pojmenoval Milan a sestřenici jako Jekotku. Teta může být … co já vím … třeba Vincencie. Co se řeší:

Nadílka

27. prosince 2010 v 17:00 | Storyteller |  Ze života (mého)
Letošní nadílka nebyla až tak špatná. Pokud chcete, můžete srovnat s loňskem. Už v listopadu jsem inkasoval 12 000 na počítač (haha, ptá se babička: "Tak jak jsi spokojený s dárkem?" - já: "Hm, dobrý, ale chybí osm korun." - babička (rozdýchává infarkt):  "Já tě zabiju.") 8-), dále boty Botas, které se mi ale vůbec nelíbily (naštěstí jsem je dnes vyměnil - uvidíte pod perexem), nějaké hadrové dárky a 4/3 obálek. Křeslo a tachometr. Sluchátka, o která jsem si řekl.

Druhý rok se Storytellerem

25. prosince 2010 v 23:56 | Storyteller |  Ze života (mého)
Je tomu tak, mí milí čtenáři. Jsem tu už druhým rokem. Vánoce Vánoce už pomalu, ale jistě odcházejí, nicméně na svatého Štěpána si připomínám ještě jedno malé bezvýznamné výročí - založení mého blogu. Kurňa, už je to nějakej ten pátek.

Kolik Pařížských párů právě zažívá orgasmus?

21. prosince 2010 v 19:55 | Storyteller |  Ze života (mého)
Víkendová zabíjačka mě na malou chvíli utvrdila v tom, že už nikdy nebudu:
  • pít alkohol
  • jíst maso
Naštěstí mě takové nesmysly brzo přešly, muhehehe. (taky vás znechutili oni psovražštší aktivisté? - mě jo, už když jsem viděl na netu titulek) Jak u nás taková zabíjačka probíhá? No, v pátek přijednou chlapi (strýc, řezník a strýcův nevlastní tchán Honza). Všichni se ožerou a pak jdou do hospody, kde se ožerou. V sobotu se vstává brzo (hodně brzo). Řezník zastřelí prase, které se pověsí na hák, vyčistí ho a prase se začne zpracovávat (ano, dámy, opravdové mrtvé prase). S ubývajícím masem stoupá hladina slivovice v krvi. Maso se pak střádá na chodbu, kterou se pak skoro nedá procházet (máme velkou chodbu, ne jako u vás doma :-). Pak se ještě udělá tlačenka, jitrnice, jelita a uvaří se polévky a sádlo. Babička dělá játra, pečínku a máčku (omáčku, pokud jste z Prahy). Všichni jsou hrozně ožralí, a proto se jdou ještě doožrat do hospody. V neděli mají všichni kocovinu, chlapi si sbalí výslužku a odjedou. Krásný zvyk, ne?

Pegina vs. flaška

14. prosince 2010 v 19:53 | Storyteller |  Ze života (mého)

Tohle vám prostě musím ukázat - staré video Peginky z dob, kdy se ještě vešla na ruku. Našel jsem ho, když jsem se prohrabával starými fotkami. Enjoy:


Běda vám, pokud se tu neobjeví aspoň třicet komentářů, že se vám to líbí. Běda vám.
A když ne, přečtěte si minulý článek :-)

Iveta - prolog

12. prosince 2010 v 11:09 | Storyteller |  Elfí války
Jmenuji se Iveta, pamatujete si na mě? Zlé jazyky by mohly říct, že právě já jsem rozpoutala válku mezi lesními elfy a temnými elfy. Nicméně jsem to byla já, která uvědomila krále Istvána o atentátu na Věnceslava. Kdysi jsem byla jen obyčejnou mluvící slepicí. Nicméně mi nějaký neznámý elf s temně fialovými vlasy a bledým obličejem nasypal otrávené zrní, já je požila a zemřela.

Zimní zima

4. prosince 2010 v 12:47 | Storyteller |  Ze života (mého)
V úterý večer jsem šel běhat (bylo deset stupňů pod nulou). Ve středu mě tak nějak bolelo v krku (tvařte se překvapeně). Ve čtvrtek jsem šel na prodlouženou, abych zjistil, že jsem zapomněl, jak se tančí. Včera jsem šel pochodovat na Zlatou Horu. A dnes mám krk plný ("l" čtěte dlouze, abyste docílili reklamního tónu) zeleného slizu, který teď budu několik dní vykašlávat.