Září 2010

Šílení lidé

25. září 2010 v 22:03 | Storyteller |  Ze života (mého)
Tuhle, když jsem šel s Peginou kolem nádraží, naskytlo se mi pomyslné rozcestí: buď jsem mohl jít kolem hloučku místních výrostků nebo kolem dětského hřiště, kde si hrálo asi 10 dětí a maminky opodál nerušeně tlachaly. Nakonec jsem si zvolil ty děti a můžu vám říct, že jsem byl mírně šokován, když mi asi metr před nosem prolétla kulička z dětského samopalu. Dejme tomu, že celý zbytek cesty jsem byl naplněn výchovně-moralistickými myšlenkami. :-) Ale pořád mě to irituje. Co kdyby mi vystřelili oko - mám přece jet na Tarju, ne?

Drak

19. září 2010 v 17:33 | Storyteller |  Ze života (mého)
Pouštění draka (kterého jsem dostal, když jsem si o něj řekl) dopadlo katastrofálně. Sice letěl hezky, ale pak jsem nějak zanedbal namotávání a po kilometru cesty vzniklo ze šňůry jakési chuchvalcovité klubko, které muselo být (nekecám) hodinu a čtvrt rozmotáváno. Byl to takový návrat do dětství. :-) Naštěstí návratem do dětství v rodině netrpím sám: otec chtěl taky draka pouštět a v listopadu ho musím vzít na Harryho Pottera. No, přiznám se, že jak bude vypadat sedmý díl Harryho Pottera, mě také velmi zajímá - patřím totiž do té generace, které bylo v roce vydání knihy stejně jako právě Harrymu Potterovi (myslím). Tak sakra proč jsem to četl v pořadí 4. - 3. - 2. - 1. - 5. - 6. - 7. díl? Nevadí.

Další postelové hody

11. září 2010 v 22:28 | Storyteller |  Ze života (mého)
Zase tu máme náhlou změnu počasí, zase jsem onemocněl a zase jako první ve třídě. A zase troubím jako jelen, mám rudej nos a brečím jak u Titaniku. Naštěstí už procházím poslední fází (doufám). Já jsem ti to říkala, říká babička. Teda, zaplaťbůh, že babička v říkání věty "já jsem ti to říkala" neshledává zálibu jako Joy Lass. A kdo je Joy Lass? No, měli byste vědět. :-) Nevím, jak to děláte vy, ale já se snažím léčení nachlazení brát poctivě. Ležím, piju moře čaje, pojídám ovoce a různé žluté léky. Ve čtvrtek a v pátek jsem dokonce ani nešel do školy. To si zatím můžu dovolit, protože jako student si absenci vynahradím pouze intenzivním dopisováním sešitů a (méně intenzivním) doháněním látky; za několik let bych platil zmenšenou mzdou, popřípadě dovolenou.

Je libo malý sponsoring?

1. září 2010 v 20:47 | Storyteller |  Ze života (mého)
Na světě je nespočet problémů a nespravedlsností. Třeba náš rozvrh, naše nové maturity a naše nová češtinářka. Jo a ještě nemoci, hlad, bída, války a tak. První září probíhalo nad očekávání dobře. Ráno na mě sice zaútočila (probudila mě) ukrutná zima, ale nebudu skuhrat, protože přece nejsem žádná sračka májová. I přesto, že jsem pak do školy velmi spěchal, dobrá místa už byla "zamluvená". (taky to slovo nesnášíte?) Zaujal jsem pozici ve třetí lavici u vokna vlevo (obklopenej ženskejma - i když, v naší třídě to ani jinak nejde).