Prosinec 2009

Rok se Storytellerem

26. prosince 2009 v 23:10 | Storyteller |  Ze života (mého)
Šestadvacátýho prosince minulýho roku jsem si založil blog a zveřejnil na něm můj první článek (kterej ovšem stojí za tři kozí chlupy). Storyteller není můj první blog, měl jsem před tím ještě asi tři blogy, jeden z nich znala moje všedimenzionální blogová kamarádka Antarra. No. Doteď jsem na blogu uveřejnil nějakých stodvacet článků, některé lepší, jiné horší a jiné za tři kozí chlupy. Tak si pojďme připomenout, ne? Aspoň ten užší výcuc (zatím ho přeskočte):

Vánoce v podání mojí rodinky

25. prosince 2009 v 14:54 | Storyteller |  Ze života (mého)
(aneb Ježišikriste, zas už ty Vánoce)
Štědrý den u nás probíhal tak, jako probíhá každý rok. Ráno jsem vstal v osm hodin a s babičkou, dědou a tetou jsme jeli po hřbitovech naklást věnce na hroby (vzpomínám si, že jednou děda řval na hlouček romských žen, něco v tom smyslu "Táhněte, vy kurvy!". Jindy mu babička na Štědrý den kupovala lahev vodky, kterou ještě ono odpoledne vypil). Jeli jsme tedy rožnout několik kalíšků na hřbitov a potom hurá zpátky do vesnice, ovšem do babiččina domu. Nesmím přece být doma, abych nevyplašil Ježíška, ne? Máť mezitím uvařila a otec nazdobil vánoční stromek (jako každý rok máme stromek živý a jako každý rok ho otec nechává ve skleníku, kde na něj padá sníh a prší, a tudíž vlhne, a tudíž je zdoben o den později, než je plánováno. Co už).

Velmi křehké obvody

22. prosince 2009 v 12:08 | Storyteller |  Ze života (mého)
Dnes opravdu stálo za to jít do školy. Naše škola každý rok pořádá poslední školní den v roce akci "Třída baví školu", což možná nezní až tak zábavně, ale každý ročník je myslím velmi povedený. Naše třída (resp. 5 lidí od nás) zpívala písničku Jarošovský pivovar. Myslel jsem si, že to bude dost trapný, ale nakonec to dopadlo docela dobře. Dvě holky hrály ožralý chlapy, dva spolužáci jako ožralí chlapi tančili a já jsem dělal hospodskou. Měl jsem zástěru Zlatý Bažant a růžovou paruku. Tak jsme to odzpívali, odtančili a nechali prostor ostatním.

Od-mně na

17. prosince 2009 v 21:17 | Storyteller |  Ze života (mého)
Mněstský zamněstnanec
mně usmněrňuje.
Mnělká mněna
pomněnka domněnka.
Odmněna mně mněsíční
odmněřena je.
Mnělo mně odmněřit
zmněřit vymněřit zamněřit.
Zamněstnanec. Mněsto Mně100.

Pr. Osinec, Pr. Osinec, předvánoční blázinec

13. prosince 2009 v 14:09 | Storyteller |  Ze života (mého)
Byli jsme se předevčírem s F. a M. podívat na hřbitov (předem vás chci uklidnit, že nejsme ani vykradači hrobů, ani evil gothic metalisti, kteří se tam přišli kochat půlnoční tmou). I když (jak říká Pliwátko), vykrádání hrobů je jako bonboniéra - nikdy nevíš, co si vytáhneš. Prostě jsme si šli ukázat, kam máme dát svíčky, až umřem. Musím taky dodat, že moje rodina má nejhezčí hrob.

Drsnej chlap z drsné Jižní Moravy (já)

9. prosince 2009 v 20:34 | Storyteller |  Ze života (mého)
Dědeček (k Jekotce): "Vždyť když nebudeš pořádně papat, budou tě kluci ve školce mlátit!."
Jekotka (k její zploditelce): "Mamí, kdy už půjde dědeček domů?"
Z rodinných rozhovorů

Moje první prodloužená

4. prosince 2009 v 22:04 | Storyteller |  Ze života (mého)
Tento pracovní (školní) týden byl ve znamení nervózního očekávání včerejší prodloužené. V úterních tanečních jsme nacvičovali polonézu a mazurku, která se nám na prodloužené nakonec vcelku podařila. Musím přiznat, že jakkoli jsem byl nervózní a jakkoli jsem si přál, abych měl prodlouženou za sebou, upřímně jsem si to užil a bavilo mě to. Takže jsem hodně spokojenej.