Listopad 2009

Jarmark marketing

28. listopadu 2009 v 15:05 | Storyteller |  Ze života (mého)
V poslední době mě opravdu hodně nebaví škola. Tedy většina předmětů. Třeba zbožíznalství, zeměpis, němčina, informatika, zbožíznalství, občanská nauka, ekonomika, účetnictví, zbožíznalství, matika, čeština, dějepis, zbožíznalství, tělocvik, pek a zbožíznalství. Jediná angličtina za něco stojí. Je to samá písemka, jeden den je hektičtější, než druhej, navíc máme na dvaadvacátýho prosince připravit něco na Třída baví školu a pořád jsme na nule, příští týden máme prodlouženou (mamí!!!) a vůbec bych rušil hodně věcí. Ať už jsou letní prázdniny.

Rád bych světu sdělil nějakou hlubokou pravdu

23. listopadu 2009 v 19:47 | Storyteller |  Ze života (mého)
Ve čtvrtek jsem byl se školou v Mahenově divadle na Antigoně. Antigona je sice námět dobrý, ale provedení, jaké jsme viděli, dávám 45% - hlavní hrdinka sice hrála dobře, leč penis jejího pohřbívaného bratra jsem fakt vidět nemusel - zaprvé jsem viděl jenom žalud a zadruhé ho měl malýho. Navíc král Kreón byl fakt hroznej fotr. Ále co už. Nejsem žádnej kulturní barbar a na (dobrovolné) divadlo jezdím pokaždé.

City

20. listopadu 2009 v 16:34 | Storyteller |  Ze života (mého)
V poslední době na sobě pozoruju, že jsem člověk velmi citlivý, ale zároveň velmi cynický. Dnes jsem šel se psem po ulici a proti mně šla stařenka - o berlích, křivé nohy, svraštělá kůže, jedno oko jí šlo trochu bokem - odhadem něco mezi osmdesáti a devadesáti lety (kdybych byl opravdu cynický, řekl bych mezi osmdesáti a smrtí). Stařenka se usmála a zeptala se, jestli je Peginka štěňátko nebo už je velká, ale je to malej jezevčíček. Odpovídám, že je velká, ale že je to malej jezevčíček, a že má dva roky. Po chvíli jsem byl z oné scénky dojatej jako těhotná matka - stařenka byla ták stará.

Nečtěte za chůze, spadnete do jámy

16. listopadu 2009 v 12:30 | Storyteller |  Ze života (mého)
Tak jsem dopsal a poslal fejeton o vlacích. Uf-uf. Fejeton použiju rovněž jako výmluvu, proč jsem sem delší dobu nenapsal - nechtěl jsem si to komplikovat, vy jste to vydrželi a teď si zaodměnu přečtete článek, který čtete + onen fejeton, který by se měl v brzké době na klubu objevit. K fejetonu se ještě vrátím - po ten týden, jež byl mým časovým limitem, jsem měl různé náměty a různé představy, jak by to mohlo vypadat. No, věřte nebo ne, ale nic jsem si nepoznamenal a Word jsem spouštěl asi hodinu a tři čtvrtě před termínem odevzdání. Tak, jak to dělá Viewegh. Leč jsem tam nezakomponoval můj zážitek z prvního září 2008 - to jsme se první školní den vraceli domů. Jenže dveře vlaku se otevíraly pomocí tlačítka a já samozřejmě nevěděl, kde ono velké zelené tlačítko je (přímo přede mnou). Vystupoval jsem za jízdy a za mnou další čtyři lidi. Takže tak.

Osmý div světa (můj blog)

11. listopadu 2009 v 20:25 | Storyteller |  Ze života (mého)
V poslední době se přistihuju, že píšu na vaše blogy komentáře, které nemusejí vyznívat tak, jak je myslím a mohou mít pro vás jiný tón, než kterým bych vám je řekl, kdybych vám je říkal. Ale to si uvědomuju, až když je napíšu. Pochopitelně. Takže pokud na svém blogu ode mě najdete nějaký neomalený nebo drze vyznívající komentář, omlouvám se - myslel jsem to v nejlepším a berte to jako kompliment. No.

My Voldemortovci žít věčně chceme

7. listopadu 2009 v 0:13 | Storyteller |  Ze života (mého)
Nevím, proč jsem to udělal nebo proč jsem tam vůbec chodil. Proč jsem se proboha zúčastnil té diskuze na blog.blog.cz o vegetariánství? Nejenom, že mě to nic nepřineslo, ale navíc to odsralo moje ego, když jsem se handrkoval s tím dredatým chlapem o křepelkách, kačenkách a slepičkách (kterej by sprostě mluvícímu dítěti řekl - cituji - toto: "Dělej si co chceš, je to tvůj život, ale počítej s tím, že existují následky. Když budeš mluvit sprostě, budeš mít dveře na některá místa a společnosti úplně uzavřené")… proč bysme je měli a neměli jíst a vůbec o (ne)smyslu vegetariánství. Nepište mi sem prosím vaše názory, napište je do té diskuze. Já tu totiž nechci podobné fighty a rádoby chytrý moralistický obhajoby.

Z temnoty skrz temnotu do temnoty

3. listopadu 2009 v 20:39 | Storyteller |  Ze života (mého)
Pro začátek pět šíleností, na které si v tanečních dávejte pozor - mluvím z vlastní zkušenosti:

1) Polka. Polka je ošklivá věc. Všem holkám to jde, klukům nevím, ale mně to dělá problémy. Nevím, jestli bych to měl říkat, ale pletu si pojmy "od sebe" a "k sobě". Banální. A možná banální věci jsou nejnepochopitelnější. Vyhrožuju, že si stáhnu dechovky a vyzvu babičku k tanci, jenže jsem se k tomu zatím neodhodlal. Měl bych. (…Chtěl bys? :-D)