Říjen 2009

Soudný den

29. října 2009 v 18:01 | Storyteller |  Ze života (mého)
"Včera jsem prováděl výzkum mezi chudými lidmi. Bohužel jsem narazil na militantní skupinku fašistů a musel jsem použít všechno své bojové umění, abych jim ukázal sílu demokracie."
John Hnízdo

Pokaždé, když onanuješ, Bůh zabije koťátko

24. října 2009 v 12:49 | Storyteller |  Ze života (mého)
(z dílu Pakárny, za který dostala ČT pokutu půl milionu)
Pakárna sice už není novej seriál (a pravděpodobně se v televizi už neobjeví), ale když ji dávali, shlédl jsem všechny díly. Tehdy jsem se naposledy díval delší dobu na televizi. A v poslední době jsem si udělal takový malý návrat a - světe, div se - pořád s Pakárnou sympatizuji. Ten seriál (ať už jste konzervativní, jak moc chcete) prostě má něco do sebe - zejména onen hodně prodražený díl s Dalajlámovými koťátky. Je prostě úžasné, jak divákům podává onu onanii a zároveň dobře rýpá do Jehovistů, nezaměstnaných a důchodců - a samozřejmě doktor Bazna. No, myslete si, co chcete, ale pokud jste neviděli, rozhodně doporučuju vyhledat si na internetu.

Když kamarád omylem sedl na nesprávný vlak a dostal se do Blanska, potkala ho tam na nádraží dvojice jehovistů. Nevím, jestli jsem o tom už nepsal, ale začali mu předkládat, že konec světa nastane v roce 2012, a sice 21. 12. (tzn, že už budou jenom tři Ježíšci). A že se musí snažit změnit svůj životní styl, aby se dostal do ráje, nebo něco v tom smyslu. A proto se vás ptám - co si myslíte o jehovistech? Co jim říkáte, pokud k Vám zazvoní a ptají se vás na oduševnělé otázky? No, nejlíp to shrunul kamarád - to jsme byli loni v prosinci na vánočních trzích v Brně, když kolem nás začali tančit tři příslušníci Hare Krišna v bílých róbách, bubnovali a zpívali velmi podmanivou písničku Hare Krišna: "Pořád lepší, než kdyby tady lozili tři jehovisti a zpívali Hare Krišna."

Jinak - mám skoro vytvořený nový design, nebýt toho, že mi prostě nejde nahrát obrázek do záhlaví. Nesnáším blog.cz, blog.blog.cz, a další nemožný stránky.

Obrana blogera jihomoravského, obzvláště vyškovského

21. října 2009 v 15:43 | Storyteller |  Ze života (mého)
V tanečních to se mnou jde od deseti k pěti. Respektive při tancích. Žhavé kroky cha-chy jsem motal, jak jen to šlo, takže to spíš vypadalo, jako bych šlapal zelí. Samozřejmě za to mohla moje tanečnice, která mě okouzlila svým výstřihem, neasi. Co už. Blues a waltz mi prozměnu docela šli. Až na to, že kamarád do mě neustále žďuchal. On se totiž při tanci pohybuje jako medvěd a já jako srnka. (rozumněj: oba tančí jak hromotluci, jen pan Vypravěč to nechce přiznat). Co mě však velmi potěšilo, byl závod dvou holek o mně. Nakonec to vyhrála ta, kterou jsem tak trochu musel vést já (zjistil jsem to, až jsme byli o krok napřed). No, nebo spíš jsem to sral já, ale to je jedno.

Valašský datel s přistřihnutýma prstama

16. října 2009 v 17:55 | Storyteller |  Ze života (mého)
(článek bude značně očesaný o konkrétní a osobní údaje - ale co už)
Jeli jsme já + dvě spolužačky + naše ekonomikářka - PEKařka Alenka, a sice ve čtvrtek, a sice třema vlakama (tři vlaky - tři průvodčí; jenom z jednoho netáhlo a jeden nás po celejch sedmdesát kilometrů jízdy nezkontroloval i přesto, že kolem nás dvakrát prošel. Táhlo z něho.) Cesta vlakama však byla sranda (až na ty písemky z eknomiky, který dopadnou blbě). Ve Valašském Meziříčí jsme pak šli na oběd do SteakHausu, kde jsem si sice dal výbornej 200g vepřovej steak s hranolkama, to celé za osm pětek, nicméně číšník byl příjemnej jako kudla v zádech. Pak jsme šli do hotelu a potom hurá na bodovanej trénink. Bodovanej trénink dopadl katastrofálně, protože nám před to hodili ještě sedmatřicet cvičení na rozepsání. Kolik jsem měl na minutovky, nebudu uvádět, radši.

Malý velký bloger

14. října 2009 v 20:37 | Storyteller |  Ze života (mého)
Když pomyslím, že o víkendu jsem se koupal v bazénu na zahradě a teď se klepu kosou na zastávce, zabalenej v mikině, zimní bundě, čepici, rukavicích a palestině omotané kolem krku… připadá mi, že se mi někdo vysmívá. Včera jsem si velmi trefně nechal udělat u kadeřnice jarní sestřih (a zase vypadám jako drsnej evil trestanec).

Užijte si inverzi (klimatickou)

11. října 2009 v 21:25 | Storyteller |  Ze života (mého)
Dnešní počasí je opravdu ideální. Pro zimní spánek. Vyjma jistého člověka, který se ráno a večer myje venku pod vodou z hadice. Celý den je zataženo a prší a když jedu vlakem domů, začne svítit sluníčko (do očí) No nenasralo by vás to? (mě teda jo)

Vezu kvítí! Vezu kvítí!

6. října 2009 v 21:04 | Storyteller |  Ze života (mého)
Dnešní druhá lekce tanečních už byla o něco náročnější. Ale zábavnější. Opakovali jsme polonézu, waltz a jive a začínali jsme latinu (merenda, říkám-li to správně). Dívka, se kterou jsem tančil, však nečekala na 5-6-7-8, takže jsme se tak trochu otáčeli, když ostatní chodili. Co už. Waltz byl dobrej, ale dívka (jiná), se kterou jsem jej tančil ho zezačátku tančila chlapsky (takže jsme do sebe narazili). Jenomže ani já jsem nebyl zrovna obezřetnej. Ze strachu, abychom do někoho nenarazlil jsem zapomněl, jestli jdu doleva nebo doprava, takže jsme pak do někoho stejně narazili. Navíc jsem schytal několik podpatků. Ale taky dobré. Kámen úrazu byl v polce. Polka je zlo. Standardní verze mi moc nešla, a ta moravácká-hopsavá už vůbec ne. Proto ji budu trénovat doma s babičkou, snad to její koleno zvládne. Jinak mám z tanečních puchýř a pocit vesměs dobrý.

Klíč Storytellerovy bludy k rozeznání otvírající

2. října 2009 v 21:27 | Storyteller |  Ze života (mého)
Mohl bych se prudce rozepsat o následujících bodech:
- že jsem včera byl na výletě (Telč a Dolnorakouská výstava), kde jsme se měli družit s jakejmasi rakušákama (ale já se … chvilka napětí … nedružil)
- že jsem vybranej jako reprezentant naší školy za druhák na soutěž v psaní na počítači (ale není mi jasný, co tam s mejma usmolenejma dvěstěpadesáti úhozama budu dělat)
- a že jsem hrozně hrozně nemocnej *smrk*
Ale já vás přeci nechci zatěžovat :-D