Květen 2009

Nový kabát?

28. května 2009 v 18:06 | Storyteller |  Ze života (mého)
Tento vzhled je tu už skoro půl roku. Jste na něj zvyklí a je vám to příjemné, nebo je to pro vás už spíše ohrané a chcete něco nového. Ve wordu jsem vytvořil zjednodušené náčrty, jak by to tu mohlo vypadat - tak jak se vám to líbí? (Hlasujte v anketě, prosím. Nechám tu možnost hlasovat, dokud nebude dost hlasů). Děkuji za pochopení.

Jo, ohňostroj byl dobrej

26. května 2009 v 16:26 | Storyteller |  Ze života (mého)
Už dlouho jsem nenapsal, vím.
Nebylo však mnoho, o čem bych psal.
Na ohňostroju jsem byl. Do Brna jsme dorazili o půl deváté. Šli jsme ještě do Vaňkovky, a já bych vám tak rád ukázal fotky, jenomže na mým účtu na DeviantArtu je bohužel zveřejněný moje jméno. Co už. Kdybyste na DeviantArtu náhodou uviděli fotky, co jsou na tomto blogu, tak jsem to já, no. Ve Vaňkovce jsme to kempli v CAčku, jakože holky, no. (pro pochopení: jel jsem jenom s holkama) Pak jdu na WC, a když se vracím, dívá se na mě jakási divná ženská s divnejma vlasama a divnejma brýlema. Ona to byla Klára, která si na hlavu nasadila paruku a … divný brýle. Není nic horšího, než stát půl hodiny v šalině. Pak jsem stál půl hodiny v šalině… Cesta k přehradě byla obklopená poutí, kde byly atrakce, podobný těm z Matějské, resp. ta šílená koule pro dva lidi, co se vyhazuje vysoko do vzduchu. No, usadili jsme se na louce, kde jsme čekali, než ohňostroj začne. Chyběly tomu jenom tři věci: deka, rádio a ti borci, co furt pořvávali párek-krize-slabý-kurva slabý-… tam taky jakože fakt nemuseli byt.

Umělečtí čtvrťáci fotí krabicové ohňostroje

20. května 2009 v 22:26 | Storyteller |  Ze života (mého)
Naše škola pořádá takovou výjimečnou akci - no dobře, je to Třída baví školu, stejně jednou (dříve či později) se dozvíte, kdo vlastně jsem, ačkoli nevylučuji, že až to zjistím, přesměruju a až pak zjístím, že to zjistíte, … přesměruju se... :-D
Výraz jsem zadal do vyhledávače a ejhle - kromě 2 odkazů na školní web se ještě objevily 2 blogy čtvrťáků (navštěvované sice jednou za uherskej rok, ale přece). Dál pak už jenom věci od věci. Číst tyhle blogy bylo pro mě dost zajímavý (i když bych jim jako známý přítel-a-kritik vytkl mnohé), prostě imponující, no. A koneckonců - holka je celkem sympatická.

2 výlety ve 2 dnech

16. května 2009 v 11:15 | Storyteller |  Ze života (mého)
Moji rozmilí kamarádi vždycky říkají - přijdeme, až to budeš nejmíň čekat. To se vyplnilo právě včera večer - stavili se o půl deváté, jestli nechci jít ven (ono to může vyznít celkem normálně, ale oni celé snad 2 roky v kuse sedí každý večer u počítače a dorána hrají wowko, což snad vyplňuje celý jejich volný čas - režim 8-8-8: 8 hodin škola, 8 hodin spánek, 8 hodin volný čas). Prostě jsem byl překvapen (a vytržen z trénování bulánků*). Říkám jim - půjdem do hospody, mám žízeň. Ne. Došli jsme na nádraží a oni dostali bláznivej nápad - pojedeme do Zbýšova za Tomášem. Tak jsme jeli za Tomášem (necvakla nám to, proto jsme šli nazpátek pěšky a dnes pojedem zas). Tomáš byl taky v pyžamu. Prošli jsme Zbýšovem a šli nazpátek do naší vesnice. Pěšky.

Víno, seno a důchodci.

13. května 2009 v 16:23 | Storyteller |  Ze života (mého)
Komentář ke komentářům z předchozího článku: Je hezké, že dáváte najevo libost k mým článkům, nechť je vás víc.

Jinak - Ve městě, kde leží moje škola, žije jeden bezdomovec. (Samozřejmě jich tam bude víc, ale tohoto popíšu názorně:) V pondělí si bezdomovec koupil červenou krabicovou poezii, (→pokrok→) v úterý už měl víno z plastové lahve. A tento příklad jsem chtěl ukázat spolužačce, která krabicovýmu vínu (holduje) prostě pije krabicový víno. (Kájo, i ten homeless už přešel na flašku!) Kde je poučení? Autor si není jist.
(i přes potencionální kofolu to přece musí byt pěkně hnusný, ne?)

Sobotní idylka vesnické (mojí) rodiny

9. května 2009 v 11:38 | Storyteller |  Střevo
Hraju Abaku. Za chvíli si naliju pohár acidofilního mléka pro osvěžení a budu opět hrát Abaku.
Matka něco vaří (oběd), babička něco peče.
Otec vyklízí prasečí kotec. Láskyplně mluví na prase.
Děda kouří a nic nedělá.
Teta se opaluje.
Strýc čte noviny.
Teta II. sleduje TV.
Pes štěká.
Bůh mlčí.

Čarodějnice, info o videoblogu a školní klišé

5. května 2009 v 21:04 | Storyteller |  Ze života (mého)
Ve čtvrtek jsem se opět zúčastnil vesnické kultury: absolovoval jsem pálení čarodějnic. Byli jsme s bandou v sousední vesnici. Čarodky byly celkem dobrý, hlavně, když mě (při sklence) donutili tančit na Lady Gaga (nesnáším disco). U kámoša jsme kupovali chlast, protože jeho rodiče tam mají obchod (ale nakupování vypadalo asi tak: všude kolem tma, všichni strach, jestli nepřijdou jeho rodiče a hádání se, jesli vzít vodku nebo meruňkovici. Já byl pro vodku, ale vyhrála meruňkovice. Já vám to říkal, že po vodce není tak hrozný blití.) Jenomže lidi z naší vesnice byli asi 10x víc pod parou, než my (Jé, ty máš hezkej šátek *škyt*, jakou má barvu?). To by bylo celkem vpoho, ale pak se nějak začali pouštět do lidí, rozbíjet flašky, lít pivo ostatním na hlavu, prostě hovada. Styděl jsem se za ně, ach. (Jsem konzervativní?) Proto se jim ráno před domama záhadně objevilo… (o filipojakubské noci se přece píšou všetečným sousedům před baráky satirický nápisy, ne?) Já ale nic nepsal (iniciativa a vymýšlení názvů se nepočtá, ne?) Nejvíc nápisů je na naší ulici (luftwafe - kluk, co jezdí na prdící motorce slepené ze stovky želez; krakonoš - soused, jehož barák vypadá jako ptačí hnízdo a chodí ožralej po ulici a poučuje o komunismu; kafilérka - veterina, vyhazovači - hasička …). Ne, kecám. Nic jsem ani neinicioval. Spíše jenom souhlasím s obsahem, uh.