Lidový vypravěč

Honza - umí kastrovat smetákem a mnoha dalšími věcmi

Dnes v 14:03 | Storyteller | Ze života (mého)

Tak, miláčci ;-)

Ne, nestalo se mi nic tragickýho, ani mému počítači, že jsem tak dlouho nenapsal - to jen předmaturitní přípravy. Ne, že bych v otázkách ležel od rána do večera - měl jsem dost volnýho času napsat na blog, ale takhle to aspoň má patřičný dramatický dojem, no ne? Postupně vám to všechno vylíčím ;-)

Leden - tehdy jsem si uvědomil, že i když je maturita ještě daleko, mohl bych si i začít vypracovávat maturitní otázky

Březen - chodil jsem na kurzy TSP (přijímací zkoušky na Masarykovu univerzitu) - kurzy, které mě měly podle ceny spasit. Na zmíněnou univerzitu jsem si podal 5 přihlášek a ještě jednu přihlášku na Mendelovu univerzitu jako záchranu.

Duben - Sakra, proč jsem si ty maturitní otázky nevypracoval už o prázdninách?!

Duben, květen - postupně jsem se maturitní otázky učil. Myslím, že učit se je vedle modlení/obětování při okultním rituálu docela efektivní způsob, jak maturitu zvládnout. No.

Duben (26.) - praktická. Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů u nás spočívá v tom, že si vyberete jedno ze tří témat (dlouhodobý majetek od Olinky - všichni chtěli, zásoby od Ceni a výroba od Mentošky - nikdo nechtěl) a pět hodin datlujete do počítače účtovací předpisy (80 příkladů) + bonus ekonomický výpočty + bonus písemnost. Vytáhl jsem si dlouhodobý majetek od Olinky (trollface).

Duben (27.) - poslední zvonění. S ještěrkou už jsme byli rok (!) dohodnutí, že půjdeme za blackmetalisty. Koupil jsem si na to dokonce paruku, myslím, že jsem vypadal strašidelně. Chodili jsme ve čtyřech a vybrali jsme přes 800 Kč, celkem za třídu 5 000. Není to nic moc (nepřátelé z gymplu měli okolo devíti - ti ale klepali i řidičům na okýnka. No není to na zabití/jetí?), ale pořád lepší než drátem do oka - nepřátelé ze 4. A měli 2 500 (trollface 2).

Duben (27.) - vysvědčení (klasický). Měl jsem 8 jedniček a 4 dvojky (anglina, ekc, ekn a tělák). Who gives a shit?

Květen (2.) - státnice z češtiny. Didaktický test byl dobrý. Sice jsem nepoznal chybu ve slově cíly (7. pád od slova cíl), ale byla to jediná chyba :-D 67 bodů z 69, takže 97 %, takže 1 (trollface 3). U slohovky byla (očekávaně) nepříjemná témata. Nakonec jsem zvolil téma "Jak jsem se stal pověrčivým" - vyprávění. Psal jsem příběh o tom, jak jsem šel do školy (nebojte, už o tom nenapíšu aspoň čtvrt roku), bylo (čirou náhodou) pátek 13., přešla mě přes cestu černá kočka, já jsem zakopl o větev, narazil jsem hlavou do kamene a začal jsem krvácet a jít do mdlob. Představte si, že se mi i vybil mobil!!! NAŠTĚSTÍ šel kolem hodný soused a odvedl mě domů k babičce. Tak od toho dne jse fakt pověrčivý. Nebojte, je to klišoidní. Nebojte, je to trapné. Ale snažil jsem se, aby to mělo hlavu a patu, přímou řeč a napínavou zápletku (ještě to není opravený).

Květen (4.) - státnice z matiky - proč dělat maturitu ze tří částí (anglina), když stačí dát dohromady pár čísel a máte to za 40 minut hotový? Nakonec jsem měl 45 bodů z 50, takže 36 % 90 %, takže 1 (trollface 4.)

Svatý "týden" (4. až 20. května) - důkladně jsem si každý den projel 6 otázek. Zároveň jsem dočetl hexalogii Mládí v hajzlu. Miluju tuhle knihu.

Pondělí, 21. května - slavnostní zahájení maturitních zkoušek - nakazil jsem se tím stresem. Od 10 hodin ráno do 10 hodin večer jsem si opakoval ekonomiku, až jsem z toho nevěděl, kdo jsem a co tu dělám.

Úterý, 22. května - to samý, co v pondělí, akorát že s účetnictvím a s češtinou. Z Mendelovy univerzity mi došel dopis, že jsem přijat (u přijímacích zkoušek jsem měl 182 bodů z 200).

Hlavně ať si v účetnictví nevytáhnu otázky 23. až 25., řekl si v 0:15, než usnul.

Dnes - maturita

Probudil jsem se ve 4:30.

8:00 účetnictví, vytahuji si papírek s číslem 24 - zvláštnosti účtování v osobních společnostech (v. o. s. a k. s.). Trollface - má ho ale někdo jiný. Nakonec jsem to ale nějak zvládl, i když celkem vystresovaný.

8:55 čeština, papírek číslo 13 - Paulo Coelho, Veronika se rozhodla zemřít - tuhle otázku jsem si vyloženě vytáhnout chtěl. Sice jsem nevěděl, že inzerát je publicistický styl, ale who gives a shit? 9 bodů z 9

10:15 ekonomika, papírek 1 - Národní hospodářství a jeho začlenění do světového hospodářství. Za 10 minut jsem neměl o čem mluvit, a to jsem odvykládal navíc i maturitní otázku 2 :-D

11:40 - vyhlášení. Storyteller: 1; 1; 1; 1; 1. Takže i z praktické. Dobrý, no. ;)

Zjistil jsem, že jsem se na Masarykovu univerzitu dostal na 3 z 5 oborů, ale asi stejně půjdu na tu Mendlovku na obor Finance - žeprej je tam lepší praktická výuka a fakulta je dobře hodnocená. Nestudujete tam někdo? ;)

Možná si dám večer skleničku.

Počet komentářů: 8

Woodstock

10. března 2012 v 22:48 | Storyteller | Ze života (mého)

Vzhledem k tomu, že koleno naší třídní už netrpělivě čeká na výměnu a do školy se už letošní školní rok nevrátí (stejně jako zbytek tělesné schránky naší třídní), pozvala náš naše úča k sobě domů: celkem zajímavý posezení. Nakoupila desítky chlebíčků a zákusků a dvě velký plastový lahve předpotopního vína. Takže jsem se posléze vracel domů s plným žaludkem, ovíněn a pln dojmů z neformální konverzace a samozřejmě trochou onoho klišoidního pololoučivého sentimentu. Krása, že?

Na vlakovém nádraží (z určitých důvodů se mi příčí psát "na vlakáču" - jak se v Bučovicích říká) jsem navíc potkal Ferneta (Woodstock), se kterým jsme si spolu s Ivet vykládali na téma vysokoškolské kalby, předmaturitní strach a naše restriktivní známkovou politikou downgradované výsledky z angličtiny (Woodstock was shocked). Pro ty, kteří nevědí, kdo je Woodstock: Woodstock je… …a vůbec, potřebujete k životu vědět, kdo je Woodstock? Na druhé straně by byla škoda nezmínit se o tomhle pozitivním člověku s vlasy žvýkačkové růžové, který nahradil naši i tehdy nemocnou třídní (výše) koncem třeťáku. Teď máme Sysla (Eutanázii), takže jsou angličtiny velmi naspeedované (odpusťte mi ten výraz). :-D

Stav předmaturitních příprav:

čeština - maturitní otázky mám zpracované všechny, učím se průběžně (Voldemort nás průběžně zkouší)
účto - maturitní otázky mám od Olinky všechny
ekonomika - aktuálně mi jich zbývá 7, strategický termín: 15. března - tehdy se je začnu učit
matematika - sem tam vypočítám nějaký příklad. Nepočítám, že bych zkoušku nedal, když jsem měl nanečisto 88 %.
praktická zkouška - pozítří píšeme nanečisto, takže se uvidí. Bylo by trapný, kdybych neměl aspoň 99 % - předsoutěžní přípravy na MD/Dal, znáte to…

Ó, můj Čučuději, tihleti šprti - ti mají jenom školu. Hrůza.

Počet komentářů: 10

Nestabilně nestabilní

5. února 2012 v 21:56 | Storyteller | Ze života (mého)

Tak. Vemte si dnešní datum, odečtěte si od něj datum článku, ve kterém jsem sliboval, že na blog přispěju do konce loňského roku, a vyjde vám víc než měsíční manko. Dobrý, ne?

Tolik k mé schopnosti dostávat svým závazkům

Víte, existuje vícero důvodů, na které bych se mohl vymluvit (některé pochopitelné - například včerejší dědův pohřeb, který pro mě a pro mou rodinu byl dost těžký), ale stejně si přiznejme onen smutný fakt, že jsem se na blogování neomluvitelně vykvákl. Takže se už nebudu nijak zavazovat, a třeba ještě pár článků přibude.

V lednu se stalo přesně to, co jsem předpokládal: jakmile ode-čtu dvacítku povinných knih maturitního seznamu, budu číst mnohem víc. Věřte nebo ne, vydrželo mi to zatím celý měsíc. Ta kombinace je ale stejně dost nestabilní - posuďte sami:

Tolkienův Hobit, kterého mi Aneta půjčila, se mi četl velmi dobře, ač byl děj krapet předvídatelný (částečně proto, že mi Aneta pokaždé vyzvonila, co se odehraje v příští kapitole). Také chci být připravený, až se v kinech objeví film (tedy, doufám, že to nebude takovej propadák jako Eragon). Šmak je hajzl.

Alchymista od Paula Coelha (jehož jméno už doufám umím správně vyslovit) se mi také velmi líbil (ne, ze mě opravdu kritik nebude). Zlí jazykové tvrdí, že Coelhovy postavy jsou jen samí sluníčkoví lidičkové, ale pokud jste občas také takový snílek jako já, určitě nezaváháte.

Další báječný rok od nejprodávanějšího českého autora (Viewegh) - to je v porovnání s Alchymistou nebe a dudy. V deníku se dozvíme, kdy přesně má autor manželský sex (jednou za čtrnáct dní), kdy onanuje, kdy kouří jointy, kdy vypije dvě sedmičky kvalitního vína (každý druhý den) - takže de facto všechno, co jsme potřebovali vědět. Ale abych nebyl k autorovi (chudákovi) jednostranný, pár hlubších myšlenek knize přiznám (ale jenom pár). Jinak Viewegh stále patří k mým oblíbeným autorům, ale zdaleka ne všemi knihami. Hodně se mi od něj líbí třeba Zapisovatelé otcovské lásky, ale Biomanželku, tu ať si strčí někam.

A ještě mi vysvětlete, jak je možné, že už jsem si stihl oblíbit polovinu písniček z alba Helvetios od Eluveitie, které vyjde 10. února. No?

Počet komentářů: 9

Veselé Vánoce

23. prosince 2011 v 22:23 | Storyteller

Veselé Vánoce Vám přeju! Do konce roku čekejte článek (dávám si závazný závazek). Storytellerovy Vánoce jsou teď velmi ekonomicko-účetnické; není čas. To ale neznamená, že se to do brzkého budoucna zlepší...

Brzo nashle!

Počet komentářů: 3

paradájz bíčiz

30. listopadu 2011 v 21:45 | Storyteller | Ze života (mého)

Ach, moji milí blogeři, nedokážete si představit, jak moc smutný Storyteller v poslední době byl. Takové věci mě vždycky velmi zasáhnou - totiž, můj favorit v Kdo přežije soutěž NEVYHRÁL, ale skončil až na druhém místě! Smutné, že? Je to holt pro člověka těžká rána.

Výčet důvodů, proč jsem fandil právě mému favoritovi:

přezdívka Ozzy

Nicméně, tento způsob seriálu naprosto zbožňuji - já na reality show prostě více či méně ujíždím. :-) Zároveň mě také úplně odvařilo místo natáčení - Cookovy ostrovy jsou zkrátka kouzelné místo. A ne, není to jen televizním leskem. Existuje tedy další položka seznamu mých životních snů. ;-) No, vzhledem k ceně pobytu také ohromnoá motivace dostat se na vysokou.

Ještě, že máme tu bednu!

Listopad:

přinesl zjištění, že budu reprezentovat školu v účetnictví na soutěži Má dáti, Dal
otevřel poslední rok, kdy je mi -náct (připadám si TAK starý!)
byl vůbec metaforicky hnusným měsícem po klimatické stránce
sešli jsme se s bývalou třídou ze základky
jinak je všechno při starém ;-)

Také byly uveřejněny první kapely příštích mástrů: Sabaton, Within Temptation, Korpiklaani, Kamelot, Arch Enemy a předpokládejme, že i Sirenia, která se loni z technických důvodů nezúčastnila. Myslím, že je se na co těšit; lístek v nejlevnější předprodejní ceně mám u kamarádčina kamaráda, takže čekám na vyhandlování. S trochou nadsásky se tahle transakce dá přirovnat k dokumentárnímu akretiditu. :-D

Ale já už poletím,

sledujte Kdo přežije,

kupte si na vánočních trzích medovinu, ;)

mějte se famfárově!

Počet komentářů: 8

Fyzická osoba

31. října 2011 v 23:23 | Storyteller | Ze života (mého)

Ilustrace

Tak, miláčci, nebudeme si nic zas(t)írat, s blogem to jde od pětadvaceti čtrnáctin k odmocnině z 2π. Škola, ač mám naprosto luxusní rozvrh (4x do týdne do půl jedné), naprosto luxusně pohlcuje můj čas. Taky mě TO čeká už za pár (půl roku). Nebudu se ale vymlouvat na školu a bez obalu přiznám, že jsem si čas na blogování nevymezil jen kvůli ní - prostě mě nějak opustily dobré nápady, všechny říjnové víkendy a svátek jsem provázel na zámku, sledoval tenis, věnoval se fraucimoru - no to se pak divte, že mám blog na háku. No.

Půjdem spolu do Betléma.

A zároveň se sami lajkněte, posloucháte-li v říjnu píseň Heavy Metal Christmas od Twisted Fucking Sister. Ne; zpívání vánočních koled v průběhu roku opravdu není dobrým způsobem na zjemnění holčičích problémů.

S mými drahými spolužáky, kteří jsou občas pěkně nazabití, jsme se vydali do republiky Prahy na školní výlet. Byla to celkem prdel.

při cestě vlakem (Expres Brněnský drak) jsem ochutnal několik druhů slivovice (má - výborná, P.´ - dobrá, F.´ - nechutná) Nevíte proč jsem při výstupu neměl sebemenší tušení, kde to jsem a proč jsou ty barvy tak ostré?
v penzionu s deseticentimetrovými zdmi, kde ve třetím patře bylo slyšet, co si kdo šeptá v přízemí, se pak hosté hluboce divili ranám, které vydávalo otevírání vína technikou otřískávání o zeď v botě. Aneta byla zásobena vodkou z Ukrajiny. To jste pak měli vidět ty fotky! :-D (neukážu)
na Václaváku měli boty zlevněné z 379 Kč na 79 Kč. To mě rozesmálo tak, že jsem si je musel koupit.
Designblok je rok od roku horší. Klubová epopej krutopřísná.

No.

V říjnu jsem přečetl knihy:

Utrpení mladého Werthera - kniha bude utrpením pro každého čtenáře, který tak úplně nep

ochopí myšlení bezhlavě zamilovaného intelektuálního melancholika v sentimentalisticky psaném románu. Proč musel tu sebevraždu spáchat až na předposlední stránce, boha jeho? Jak by Daisy Adair řekla, kdyby Hamlet více masturboval, nemuselo by být tolik mrtvých.

Revizor - příjemný odpočinek po Ghettovi

Proměna - krátká, veselá a vcelku pohodová knížka. (kladete si otázku, jestli jsem to vůbec četl?

No a konečně - oblažil nás svojí návštěvou strýc s Jekotkou! Sdílíte se mnou také moje nesmírné nadšení? No schválně - řekli byste svojí šestileté dceři "Kurva neser a běž se vychcat!"?

Jinak - v neděli mám další narozeniny, takže čekám kondolence.

Těžká doba holt. ;-)