Veselé Vánoce

23. prosince 2011 v 22:23 | Storyteller
Veselé Vánoce Vám přeju! Do konce roku čekejte článek (dávám si závazný závazek). Storytellerovy Vánoce jsou teď velmi ekonomicko-účetnické; není čas. To ale neznamená, že se to do brzkého budoucna zlepší...

Brzo nashle!
Počet komentářů: 2
 

paradájz bíčiz

30. listopadu 2011 v 21:45 | Storyteller |  Ze života (mého)
Ach, moji milí blogeři, nedokážete si představit, jak moc smutný Storyteller v poslední době byl. Takové věci mě vždycky velmi zasáhnou - totiž, můj favorit v Kdo přežije soutěž NEVYHRÁL, ale skončil až na druhém místě! Smutné, že? Je to holt pro člověka těžká rána.

Výčet důvodů, proč jsem fandil právě mému favoritovi:
  1. přezdívka Ozzy

Nicméně, tento způsob seriálu naprosto zbožňuji - já na reality show prostě více či méně ujíždím. :-) Zároveň mě také úplně odvařilo místo natáčení - Cookovy ostrovy jsou zkrátka kouzelné místo. A ne, není to jen televizním leskem. Existuje tedy další položka seznamu mých životních snů. ;-) No, vzhledem k ceně pobytu také ohromnoá motivace dostat se na vysokou.

Ještě, že máme tu bednu!

Listopad:
  • přinesl zjištění, že budu reprezentovat školu v účetnictví na soutěži Má dáti, Dal
  • otevřel poslední rok, kdy je mi -náct (připadám si TAK starý!)
  • byl vůbec metaforicky hnusným měsícem po klimatické stránce
  • sešli jsme se s bývalou třídou ze základky
  • jinak je všechno při starém ;-)
Také byly uveřejněny první kapely příštích mástrů: Sabaton, Within Temptation, Korpiklaani, Kamelot, Arch Enemy a předpokládejme, že i Sirenia, která se loni z technických důvodů nezúčastnila. Myslím, že je se na co těšit; lístek v nejlevnější předprodejní ceně mám u kamarádčina kamaráda, takže čekám na vyhandlování. S trochou nadsásky se tahle transakce dá přirovnat k dokumentárnímu akretiditu. :-D

Ale já už poletím,
sledujte Kdo přežije,
kupte si na vánočních trzích medovinu, ;)
mějte se famfárově!
Počet komentářů: 8

Fyzická osoba

31. října 2011 v 23:23 | Storyteller |  Ze života (mého)
Ilustrace

Tak, miláčci, nebudeme si nic zas(t)írat, s blogem to jde od pětadvaceti čtrnáctin k odmocnině z 2π. Škola, ač mám naprosto luxusní rozvrh (4x do týdne do půl jedné), naprosto luxusně pohlcuje můj čas. Taky mě TO čeká už za pár (půl roku). Nebudu se ale vymlouvat na školu a bez obalu přiznám, že jsem si čas na blogování nevymezil jen kvůli ní - prostě mě nějak opustily dobré nápady, všechny říjnové víkendy a svátek jsem provázel na zámku, sledoval tenis, věnoval se fraucimoru - no to se pak divte, že mám blog na háku. No.

Půjdem spolu do Betléma.

A zároveň se sami lajkněte, posloucháte-li v říjnu píseň Heavy Metal Christmas od Twisted Fucking Sister. Ne; zpívání vánočních koled v průběhu roku opravdu není dobrým způsobem na zjemnění holčičích problémů.

S mými drahými spolužáky, kteří jsou občas pěkně nazabití, jsme se vydali do republiky Prahy na školní výlet. Byla to celkem prdel.
  • při cestě vlakem (Expres Brněnský drak) jsem ochutnal několik druhů slivovice (má - výborná, P.´ - dobrá, F.´ - nechutná) Nevíte proč jsem při výstupu neměl sebemenší tušení, kde to jsem a proč jsou ty barvy tak ostré?
  • v penzionu s deseticentimetrovými zdmi, kde ve třetím patře bylo slyšet, co si kdo šeptá v přízemí, se pak hosté hluboce divili ranám, které vydávalo otevírání vína technikou otřískávání o zeď v botě. Aneta byla zásobena vodkou z Ukrajiny. To jste pak měli vidět ty fotky! :-D (neukážu)
  • na Václaváku měli boty zlevněné z 379 Kč na 79 Kč. To mě rozesmálo tak, že jsem si je musel koupit.
  • Designblok je rok od roku horší. Klubová epopej krutopřísná.
No.

V říjnu jsem přečetl knihy:
Utrpení mladého Werthera - kniha bude utrpením pro každého čtenáře, který tak úplně nep

ochopí myšlení bezhlavě zamilovaného intelektuálního melancholika v sentimentalisticky psaném románu. Proč musel tu sebevraždu spáchat až na předposlední stránce, boha jeho? Jak by Daisy Adair řekla, kdyby Hamlet více masturboval, nemuselo by být tolik mrtvých.
Revizor - příjemný odpočinek po Ghettovi
Proměna - krátká, veselá a vcelku pohodová knížka. (kladete si otázku, jestli jsem to vůbec četl?

No a konečně - oblažil nás svojí návštěvou strýc s Jekotkou! Sdílíte se mnou také moje nesmírné nadšení? No schválně - řekli byste svojí šestileté dceři "Kurva neser a běž se vychcat!"?

Jinak - v neděli mám další narozeniny, takže čekám kondolence.

Těžká doba holt. ;-)

Bučovický zámek (pohled ze zahrady)


Fotka ze hřbitova






Ano; Storyteller je velký kalič ;-)

Mějte se. Nezaručuju, že napíšu brzy.
Počet komentářů: 14

Aneta ma strevni chripku

19. září 2011 v 21:04 | Storyteller |  Ze života (mého)
Prodnešek si odpusťme nadávání nad šílenou ekonomikou, a pojďme shrnout Storytellerovy školní dni tím, kdo co Storytellerovi říká:

Křenováci: "S takovou se toho v tom vlaku moc nenaučíš." (ve Slavkově přistoupil školní výlet; správně jsem odhadl, že třídenní - podle velikosti baťůžků)

Ženský: "Ticho, dávají Mou tlustou Valentýnu."

Ženský: "Umíš to účetnictví?" (pozná se podle toho, co z něj dostanu, ale na to už se nikdo nezeptá)

Aneta: "Cau omluv mne prosim te,mam nejakou strevni chripku,jestli prijdu zitra jeste nevim."

Olča: "Ano, přebytek."

Jiřka: "Tak co víkend?" (Jedna z Jiřčiných tradičních otázek :-D)

Ženský: "A ona dávala ty otázky na iškolu?"

Ženský: "A kdy máme obědovku?"

Magda: "Ne, blbneš?" (na otázku, jestli v kastlu, který spadl Lucce na hlavu, byly nějaký piva)

Moje drahá polovička: "No, jedničku." (co dostala za My family)

Nikča: "A byly v tom kastlu nějaký piva?"

Nikča: "No co ty jseš za ženskou?" (nevěděl jsem, co konkrétního dělala Lucka s Romanem na adapťáku)

Bára: "No, takže ráno čekám před tvým barákem." (šel jsem si pro řidičák)

Nikča (znovu): "A já v… (vesnice, kde Nikča bydlí)"

K předposlednímu bodu: Šel jsem si sice pro řidičák, nicméně přihlédneme-li k faktům, že:
  • jsem přišel na úřad kolem čtvrté hodiny,
  • přede mnou byla fronta přibližně šesti lidí s šesti formuláři,
  • vyřízení jednoho člověka trvalo úřednici vyřídit asi čtvrt hodiny,
  • na úřadě končí v pět hodin,
  • úředníci by občas potřebovali čtrnáct dní na poušti bez jídla,
si asi dokážete představit, jak jsem dopadl - zítra zkusím štěstí znovu.
Fotky: (ale čtěte i dále ;)

Peginka. Ona je tak roztomiloučká. :-D


Kytííí.


Pomníq. Schválně, jestli víte, kde se nachází?

Úkol o péro: Kde se nachází pomník z obrázku? Zkuste poslat odkaz na místo např. na mapách.cz; jste li pokrokoví, tak na Google maps. Ivča nabízí jedno péro (a už se nemůže dočkat na intelektuální downgrade Storytellerova publika :-D)

PS: už jste se taky tak nádherně zasnili při probírání Beatníků?
Počet komentářů: 15

A my maturujem?

5. září 2011 v 21:14 | Storyteller |  Ze života (mého)
Lepší vstup do nového týdne, než ten dnešní, si snad ani nedokážu představit: to jsem si totiž při cestě na vlak uvědomil, že: "Jé, já nemám peněženku!" Takže valím dom, mezitím volám babičce, ať se podívá do strožoku a jde mi otevřít - no ve strožoku samozřejmě nebyla, ani v tašce, ani v šuplíku. Dívám se do baťohu (mám novej baťoh - světlemodrej, Converse, za 450 - dobrý, ne?) - a hle, ona tam byla! Jsem si ji schoval do nitra jako opatření proti kapsářům (tak důkladně, že jsem ji dnes nenašel ani já sám - no nenasralo by vás to? :D). Děda mě pak hodil na nádraží, nicméně rozmilý vlak mi ujel přímo před nosem. Vsadím se, že kdybych přišel o 5 vteřin dřív, ještě bych ho stihl. Děda mě tedy zavezl až do školy, za což jsem mu neskonale vděčný. :-)

Vím, je to se mnou hrozné. Nebo když jdu např. venčit psa - občas se vám snad taky stane, že si zapomenete vzít vodítko, sluchátka nebo sluneční brýle - ale asi nezapomenete vzít psa, ne?
Celý článek | Počet komentářů: 19

Tóóóreador

31. srpna 2011 v 20:21 | Storyteller |  Ze života (mého)
Chystejte si oslavnou píseň: Storyteller má za sebou autoškolu. V pondělí jsem totiž úspěšně složil zkoušky. A že mi to dalo!

Teda, s testy jsem neměl velké problémy - i přesto, že asi 4 otázky jsem jaktěživ neviděl, získal jsem 50 bodů z 50 možných. Nicméně jízda, té jsem se právoplatně obával nejvíc. V jejím průběhu jsem:
  • téměř zastavil na přechodu pro chodce, i když chodci měli červenou,
  • vjel do křižovatky tak, že by se tam už nikdo jiný nevešel
  • a šachoval na parkovišti jako jednooká postarší paní.
I přesto komisař (po vyčerpávajícím kázání o úsporném parkování) tiše a krátce pronesl: "prospěl"; poslední část zkoušky - ovládání a údržba vozidla - pro mě byla třešničkou na dortu, přece jen jsem si vytáhl dost lehké otázky (ABS a brzdovou kapalinu).

Jo, kdybyste náhodou někde na silnici potkali křiklavě fialové Suzuki, tak se projistotu kliďte co nejdál od něj. :-D
No, myslím, že mi nějakou dobu potrvá, než si na Lentilku zvyknu - spojka zabírá asi tak o 10 centimetrů dole, než u Fabie z autoškoly. Áh, ani si nedovedete představit, jak rád jsem byl. Leč.

Leč asi víte, že mě (stejně jako dost z vás) čeká TO, a ještě ke všemu TAMTO. Takže truchlete - Storyteller bude ve stresu.

No, uveřejnili nám na internetu docela slušný rozvrh hodin. Včera rozvrh aktualizovali - ne, že by byl nějak hrozný, nicméně ten první byl lepší. Takže doufám, že zítra nedostaneme na papírku nějaký kekelný kekel.

v poslední den prázdnin se s Vámi loučí a hodně štěstí v novém školním roce přeje
Storyteller 8-)
Počet komentářů: 10

Další články

Kam dál